Politika
Madagaskar je prezidentskou republikou.
První republikou bylo období od roku 1958, kdy vznikl autonomní stát v rámci Francouzského společenství. I přes vyhlášení nezávislosti v roce 1960 zůstal Madagaskar členem společenství až do roku 1972, kdy byl profrancouzský prezident Tsiranana svržen vojenským převratem.
Druhou republikou se rozumí vojenský, v podstatě komunistický režim (1975-1991), orientovaný alespoň ve svých počátcích na bývalý SSSR, ČLR a Severní Koreu. V jeho čele byl prezident Ratsiraka a do země přinesl mj. malgašizaci veřejného života.
Ústava třetí republiky byla přijata v roce 1992, poté co předešlý režim svrhly lidové nepokoje. Po vítězných parlamentních volbách v roce 1993 se k moci dostala opozice, ale postupně své postavení ztrácela. Ústava byla podstatně změněna v roce 1998: prezidentovi přibyly pravomoci a unitární stát dostal nové administrativní členění, zdánlivě připomínající federaci.
V listopadu 1999 se starostou hlavního města Antananariva stává Marc Ravalomanana, významný podnikatel a nezávislý kandidát, který porazil v obecních volbách protikandidáty ostatních politických stran.
Dlouho očekávané volby do Senátu se uskutečnily 18. března 2001 a opět potvrdily sílu strany AREMA, která obsadila 49 ze 60 volitelných míst. Z celkem 90-členého Senátu bylo zbývajících 30 mandátů obsazováno přímo prezidentem.
Politická situace na Madagaskaru se dramaticky změnila v prosinci 2001 po prvním kole prezidentských voleb, kdy se jejich vítěz Marc Ravalomanana, starosta Antananariva, prohlásil hlavou státu a v březnu 2002 dokonce sestavil svoji vlastní vládu. Oficiální údaje sice potvrdily jeho vítězství před tehdejším prezidentem Ratsirakou již v prvním kole, (46 % proti 41 %), ale Ravalomanana tyto výsledky zpochybnil s tím, že získal nad 50 % a tím i celkové vítězství (a zrušení 2. kola voleb). Hlavní město pak zažilo masové demonstrace a stávky, většinou však pokojné a bez větších násilností. Premiérem byl 26. února 2002 ustanoven Jacques Sylla. Počátkem března 2002 byla jmenována nová vláda.
Na základě jednání, zprostředkovaných OSN, OAU, Senegalem a dalšími africkými zeměmi, byla 18. dubna 2002 podepsána v Dakaru smlouva mezi Ratsirakou a Ravalomananou ohledně rychlého a mírového urovnání situace v zemi. Ve smlouvě bylo zakotveno vytvoření „přechodné vlády národního usmíření“ a v případě potřeby o vypsání referenda. Koncem dubna 2002 prohlásil Nejvyšší ústavní soud Madagaskaru za vítěze prezidentských voleb již po prvním kole a novém přepočítání hlasů Marca Ravalomananu (51,5 % proti 35,9 %).
Prezidentské volby v roce 2006 neproběhly bez problémů. Pokusy opozičních kandidátů zpochybnit výsledky voleb však vyvrátili zahraniční pozorovatelé, kteří potvrdili, že volby, kterých se zúčastnilo okolo 7 milionů oprávněných malgašských voličů, byly víceméně svobodné a spravedlivé. Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu se prezidentem Madagaskarské republiky na dalších 5 let stal opět stávající prezident a mlékárenský magnát Marc Ravalomanana, který si ziskem 54,8 % hlasů zajistil vítězství již v prvním kole, když výrazným rozdílem porazil ostatní kandidáty.
V únoru 2009 využil bývalý disc-jockey a populární starosta Andry Rajoelina stoupající lidové nespokojenosti zejména v hlavním městě s vládou prezidenta Ravalomanany k jeho neústavnímu srvžení a sám uchvátil prakticky všechnu moc v zemi.
Několik let trvající vnitropolitický boj se pokusily mediovat Africká unie a regionální organizace SADC. Konečně se v prosinci 2013 konaly prezidentské a parlamentní volby pod mezinárodním dohledem s tím, že hlavní rivalové nesměli kandidovat. Ve volbách zvítězil bývalý ministr financí a pretendent Rajoeliny, Hery Rajaonarimampianina, když porazil Jean-Luise Robinsona. Volby byly zhodnoceny jako řádné a svobodné.